Vážení přátelé,
při psaní řádků Keiko-kai mezi bambusy, mě myšlenky přenesly až do roku 1990. Tehdy, během mého prvního pobytu v Japonsku, mě sensei Aimaro Yamahata pozval na velice zajímavou akci. Byla určena držitelům sedmých a vyšších mistrovských stupňů. Takže já, se svým „druhým“ jsem mezi přítomnými opravdu vynikal.
Naštěstí se mi vybavila slova jednoho z mých učitelů. Sdělil mi, co má osmý a první stupeň společného. Bojového ducha, vůli, nasazení. Tak jsem se snažil alespoň řvát jako ostatní mistři.
Dvě hodiny výprasku byly opravdu výživné. Užil jsem si je. Snažil jsem se však vydat ze sebe maximum. To abych svému patronovi neudělal ostudu. Nestalo se!
Zřejmě i proto mě sensei Yamahata, vzal v roce 1995 na podobná setkání ještě dvakrát.
Po společném keiko měli účastníci další, vzájemné vztahy utužující program.
Tehdy mi nějak uniklo, že se jednalo o moje první Keiko-kai.
Když jsem pak začal tento způsob setkání praktikovat pro členy mého dódžó, všichni jsme si to užívali. Bylo to jiné než na běžném tréninku, kde člověk musí zaměstnávat i mysl.
No a když se k nám začali přidávat zástupci jiných klubů, dódžó s vysokými mistrovskými stupni, nebo také děti, umocňovala se podstata Keiko-kai.
Setkání …
Ano, pokaždé zde byla, je a bude možnost se učit, avšak jakoby nad touto samozřejmostí vždy zářila vnitřní, pozitivní energie všech přítomných. Jakoby ego i mysl šly spát. Jakoby se rozplynula potřeba sobě, či druhým něco, cokoli dokazovat. Prostě jenom jsme.
Jsme v dódžó, které se na cca sto padesát minut, promněňuje v oázu klidu, chrám přítomnosti a vstřícné komunikace. Tato atmosféra se pak přelévá i do dalších společných chvil.
Vracím se v duchu do Japonska v letech devadesát a devadesát pět. Moje Já si vybavuje, že stejnou atmosféru jsem tehdy zažíval a cítil s osmými dany.
Moc mě těší, že i nám, mnohem mladším než byli japonští mistři kendó, se daří tuto atmosféru vytvářet. A právě to je pro mne super poznání a … úspěch.
Já se tehdy v Japonsku nemohl účastnit programu, který následoval po keiko.
V rámci našich setkání však tento záměr hodlám, po první zkušenosti realizovat. Bude otevřený i vyznavačům jiných stylů bojových umění. Vždyť přeci jde o sdílení pozitivní energie.
Tak brzy na viděnou …