Je neděle, venku nic moc, dopíjím druhou kávu, v troubě se mi peče kuře a já se stále mořím s dalším příspěvkem. Tentokrát na téma mnohým z nás v současné době dost blízkým – strach. Je to velké sousto a já, ne a ne se do něho pořádně zakousnout. Okusuji tedy tužku, když zazní tón příchozí zprávy. No to je překvapení. Kamarád, Honza Steklý píše. Odkládám propisku a po několika vzájemných zprávách vytáčím jeho číslo. Hodně dlouho jsme se neslyšeli.

„Vláďo, kdysi jsme měl Tvoji knihu Cesta srdce, ale věnoval jsem ji svému žákovi. Současná doba mě však přivedla trochu zpět, k sobě a tudíž i k meči,“ vzpomíná Honza. „Rád bych si ji pořídil, avšak nikde není k sehnání. Spokojil jsem se tedy s elektronickou formou, kterou máš na webu,“ dodává. Náš hovor se stáčí k současné situaci a možnostem cvičení. Honza mi líčí, jak, kde a kolikrát probíhají jeho online tréninky. Během hovoru mi hlavou letí vzpomínky na řadu kamarádů z různých oblastí bojových umění, kteří jsou stejně postiženi dobou a hledají řešení v online výuce. Cítím, že je na mě, abych také řekl svůj názor.

„Víš, Honzo, karate doma můžete cvičit poměrně snadno, avšak my to s mečem máme poněkud složitější,“ konstatuji. „Já osobně nejsem zastáncem této formy výuky. V případě, že někdo volí tento způsob, vyžaduje to uvědomnění si mnoha nových skutečností, obrovskou toleranci a empatii. Tolerovat je důležitější, než dbát na přesnost a detaily technik. Rozhodně bych se však každého ptal, kolik má na cvičení prostoru a dle toho volil formy výuky. Stále mluvím o nás, kteří cvičíme s mečem.“ Honza mi dává zcela za pravdu. „Víš, když má dotyčný myslet na to, aby doma něco nerozbil, nebodl do něčeho, těžko se pak může koncentrovat na správnost techniky. A to už vůbec nemluvím o tom, co lze na počítači vidět. Na každý pád, ukáže tato forma výuky na zkušenost a jistou flexibilitu zejména učitele. Konec konců, lze cvičit i bez meče,“ zakončuji svůj monolog a náš hovor se stáčí k jiné formě výcviku, k té vnitřní.

Oba se shodujeme, že všem chybí sociální kontakt.

„Víš, Honzo, v Japonsku jsem si uvědomoval, že mnohem důležitější než skutečnost, jak, či kdy se naučíš techniku je vytvoření a udržování sociálních kontaktů a vazeb. Jistě jsi to během svých pobytů v Japonsku zažil sám,“ dodávám. „Jo, to máš naprostou pravdu Vláďo. Každý trénik byl jakýmsi setkáním, kde se můžeš cítit jako součást nějaké skupiny, rodiny,“ přitakává Honza.

Společně docházíme k názoru, že není-li možno trénovat, fyzicky se setkávat, je online cesta, jak sdílet společnou energii. Mnohem důležitější než snaha někoho něco naučit je, pokusit se udržet kolektiv, sdílet energii. Pozitivní energii. Být s žáky v kontaktu. Vždyť bojová umění nejsou zdaleka jen pohyby, techniky.

„Honzo, ty dobře víš, jak moc lidé potřebují tvojí energii, že?“ „No jasně Vláďo, cítím to i z našeho rozhovoru. Mohl jsi reagovat pouze formou zpráv, avšak ty jsi zavolal. Moc si toho vážím.“

„No a o tom to právě je. My jsme vesměs zvyklí učit formu, vnější formu. Tato doba nás však vede k vnitřním formám bojových umění. Ale nejen. Ono to platí všude. Tato doba mnohým hodně vzala a bere, avšak současně i něco nabízí. Vede nás k přehodnocení mnohého a k nám samým. Určitě dobře víš, že teprve když je žák při tréninku pod tlakem fyzickým i psychickým, ukáže se co v něm opravdu je.“ Hozna sdílí můj názor a já slyším svůj vnitřní hlas, který mě nabádá, abych ubral.

Mám pocit, že právě v tuto chvíli by mi Evička řekla: „Jako kniha, Vova, jako kniha.“ V duchu se musím zasmát.

V tuto chvíli však s Honzou čteme z jedné knihy. A co říci na závěr? Nó, že jsem se společně domluvili na osobním setkání, při pivečku a bez roušek. Samozřejmě až to situace dovolí.

A vy ostatní? Těšte se také na takováto setkání a zůstaňte v kontaktu, i když zatím jen virtuálním. Jistě ve svém životním příběhu majdete mnohé, co v sobě nese pozitivní energii. A tuto energii lze sdílet i virtuálním způsobem. Nikdy jí není tolik, abychom její zdroje přestali hledat. Prameny pozitivní energie jsou nám vlastní, zatímco tu opačnou, si mnohdy necháme vnutit. Přeji hodně sil do tréninku i hledání pramenů ...